Bambusy v Číně
vloženo 23.11.2005
Bambusy v ČíněLi Tairan
Tato stať vyšla v „China Reconstruct“, mezinárodním časopise vydávaném v Pekingu (Beijing). Autor Li Tairan pracuje jako lesní inženýr na čínském Ministerstvu lesnictví.
Pětina z celkového množství bambusových porostů se nachází v Číně. Zhruba 300 druhů pokrývá území o rozloze 20000 km2. V Číně je těžké kamkoli jet, aniž byste neviděli něco vyrobeného z bambusu.
Bambus se nejčastěji používá jižně od řeky Jang ć ťiang (v Číně nazývané Chang Jiang „Dlouhá řeka“). Téměř každý dům má něco z bambusu – postel, židle, skříně, košíky, násady košťat, jídelní hůlky, dokonce i klobouky jsou vyráběné z bambusu. Používá se ke stavbě domů, plotů, mostů přes horské potoky, vorů. Zelený, půvabný bambus zkrášluje vesnice, zastávky na vyhlídkových trasách, historická místa. Masivní porosty zpevňují břehy řek.
Šťavnaté bambusové výhonky nacházejí široké uplatnění v čínské kuchyni, část sklizně se suší a uchovává pro pozdější použití. Z listů se vyrábí léky na zmírnění horečky a slizovité výměšky z kolének mírní zvracení.
Nikdo neví, jak dlouho jsou bambusy v Číně využívány. Již na 6000 let staré keramice z neolitické Yangshao kultury, byl nalezen vyrytý znak zhu (čti džů) používaný pro bambus. V provincii Zhejiang se používaly bambusové košíky již před 4000 lety. Před vynálezem výroby papíru se znaky psaly na svitky z bambusu. Nejstarší jsou z období Válčících států (475–221 p.n.l.). U 2000 let starého projektu na zadržování vody Dujiangyuan, který je dodnes v provozu v provincii Sichuan, byly při stavbě přehrad hráze stavěny z bambusových beden vyplněných kameny. Roury vyrobené z bambusu se používají k zavlažování polí. V 5. století se vnitřní části bambusových stébel drtily a používaly k výrobě papíru. V desátém století se zapalovací mechanismy u mušket vyráběly z bambusu.
Druhy bambusů
Nejvíce porostů se nachází v jihovýchodní Asii, v teplém prostředí s vysokou vlhkostí, často zasahovaným monzuny. Jih a jihovýchod Číny – oblast pod řekou Jang ć ťiang – leží uvnitř této oblasti. Bujné porosty mnoha druhů bambusu pokrývají značnou část tohoto území.
Dva hlavní typy dominují v Číně. První roste v tropické a subtropické části v hustých trsech, druhý roste v mírném pásmu a šíří se podzemnímy výhonky z kterých roztroušeně vyrůstají stébla.
Za dynastie Jin (265–420), Dai Kaizhi uvádí 70 druhů ve svém „Bambusovém registru“. Mezi 300 druhy v Číně je mnoho mimořádných a neobvyklých druhů, jako například vysoko se tyčící porosty Mao Zhu (Phyllostachys pubescens), vzpřímený „vodní bambus“, půvabný druh nazývaný „Fénixův ocas“ a světle purpurový bambus dosahující až 30 metrů, rostoucí na ostrově Hainan.
Tečkovaný bambus (Phyllostachys bambusoides f. Tanakae) má žlutohnědé tečky na stvolech a větvích. Vypráví se, že král Shun (u kterého se předpokládá, že žil před 21 stol. p.n.l.) zemřel na inspekční cestě do Cangwu, které dnes leží v autonomní Čuangské oblasti Guangxi na jihu. Jeho dvě konkubíny se tuto novinu dozvěděly, když dorazily k jezeru Dongting v provincii Hunan. Obě propadly hlubokému žalu a jejich slzy padly na bambus rostoucí na hoře Ju (Jushan) ležící u jezera. A stvoly zůstaly tečkované až dodnes. Tento druh je velice vzácný a místo je dnes národní rezervací.
Pětina z celkového množství bambusových porostů se nachází v Číně a jsou neustále hledány nové možnosti jeho využití.
Plánování produkce
Bambus je velice významný pro ekonomiku. Roste rychle, brzy dospívá a dává vysoké výnosy. Mao Zhu (Phyllostachys pubescens) vyrůstá za 3 měsíce do výšky 20 metrů a je připraven ke sklizni od 4 do 6 let. Výnos z hektaru může být až 30 tun za rok. Jeho růstová perioda je poloviční až dvoutřetinová ve srovnání s normálním dřevem což znamená, že výnos je až dvojnásobný.
V roce 1949 začala vláda, výzkumné ústavy lesnictví a farmáři rozšiřovat porosty bambusu. V roce 1950 začaly výzkumné ústavy lesnictví zkoušet pěstovat jižní druhy na severu Číny. Nejdříve byly vybrány slunné svahy v údolí řeky Huanghe (Žlutá řeka), kde byl dostatek vody pro zavlažování. Nakonec se uspělo s aklimatizací Mao Zhu (Phyllostachys pubescens) z okolí řeky Jang ć ťiang na severu. Úspěšně roste v provincii Liaoning na severovýchodě. Dnes se bambusy na severu pěstují až do 40 zeměpisné šířky. Jen v samotném Pekingu roste na 20 druhů.
Speciální vědecký tým řízený Ministerstvem lesnictví stále pracuje na kultivaci bambusů. Publikuje informace o zdokonalených metodách pěstování a ochraně před škůdci a nemocemi. Ministerstvo založilo mnoho zahradnických školek a zahrad, jako např. v Zhongshan universitě v Guangzhou, při botanické zahradě v Hangzhou a zahradu při zemědělské fakultě v Henan.
V Anji, Zhejiang provincii, Čínská akademie lesnických věd založila 15 hektarovou bambusovou zahradu s více jak 100 druhy bambusů, využívanou ke studiu, výzkumu a výuce. Počátkem 70tých let min. stol. Lesnický výzkumný institut provincie Guandong vyšlechtil nový hybrid „chengmaging“ zkřížením houževnatého a pevného druhu Bambusa pervariabilis s rychle rostoucím Sinocalamus latiflorus a slabším a pružným druhem Bambusa textilis. Nový hybrid, pevný, pružný s vysokým výnosem a kvalitou se používá ke stavbě domů a k výrobě trubek. Dozrává v polovičním čase než běžné druhy.
Využití bambusů se neustále rozšiřuje. Dříve byly často používané pouze jako palivo, nyní se využívají ve stovkách produktů od překližek po výrobu podlahových krytin a nábytku. Na vesnicích se využívají ke stavbě domů.
Stále se zkoumají jeho mechanické vlastnosti. Při stavbě moderních budov se používají jako lešení. Skokanská prkna jsou také vyráběna z bambusu. Zkoumá se jeho využití jako náhrada ocelových prutů v armaturách.
poznámka – většina názvů je zde uvedena v mezinárodní transkripci hanyu pinyin, pro převod na český přepis použijte třeba www.cinsky.cz