Jak se bambusy dostaly do Evropy, historie a současnost

Úvodem je nutno připomenout, že všechny světadíly mimo Antarktidy a Evropy mají původní druhy bambusů. Z toho plyne, že všechny bambusy, které máme možnost pěstovat v našich podmínkách jsou importované, žádný původní druh v Evropě nikdy nerostl. Vzhledem k našemu klimatu jsou k pěstování u nás vhodné hlavně druhy buď ze severnějších lokací, případně jižněji rostoucí druhy, ale z vyšších nadmořských výšek. Do Evropy se většina druhů dostala přímým importem z místa původu, některé zprostředkovaně přes USA.

Prvním druhem, o kterém jsou záznamy, dovezeným do Evropy z Japonska v roce 1827 byl Phyllostachys nigra, následovaný druhy 1850 – Pseudosasa japonica, 1861 – Shibataea kumasaca a 1870 – Pleioblastus viridistriatus.

Patrně největší zásluhu na importu mnoha druhů má Eugène Mazel, francouzský obchodník z kořením, který se začal pěstování bambusů věnovat a založil první bambusovou zahradu v Evropě. V roce 1856 koupil ve Francii 34 hektarů úrodné půdy 11 km jihovýchodně od Alès a 2 km severně od Anduze. Volba místa se ukázala jako velmi šťastná. Sem začal dovážet mnoho do té doby neznámých druhů a s úspěchem je zde aklimatizoval a pěstoval. Příhodné mikroklima v kombinaci s úrodnou půdou tvořenou říčními náplavy a pravidelnou závlahou se ukázaly pro pěstování bambusů jako velmi vhodné. Některé druhy zde dorůstají větších velikostí než v místě svého původu. Největší mají až 23 metrů.

V roce 1868 britský botanik William Munro publikoval první monografii o bambusech „A Monograph of the Bambusacae“ v níž popsal 219 v té době známých druhů.

Významným počinem pro import nových druhů na Západ bylo v roce 1899 v USA založení Ministerstvem zemědělství specializovaného pracoviště pro import cizokrajných rostlin. Mělo posílit americkou ekonomiku a importům bambusů byla věnována velká pozornost. Již v roce 1900 byly kromě tropických dostupné např. druhy Phyllostachys aurea, Phyllostachys bambusoides, Phyllostachys nigra, Phyllostachys viridiglaucescens.

Počet dostupných druhů postupně vzrůstal. Např. v roce 1918 E.A. Mcllhenny pěstoval na své zahradě již 64 druhů bambusů.

I věda pokročila. V roce 1913 francouzský botanik Camus publikoval dvousvazkovou monografii „Les Bambusees“ v níž popsal 485 druhů.

Dalším, kdo se zasloužil o velké množství importů na Západ, byl na začátku 19 stol. F. A. McLure. Specialista, který několik let v Číně studoval bambusy. Působil mezi 1919–1941 na Lignanské universitě v Kantonu, kde soustředil sbírku 60 druhů k výzkumu a následnému množení. Mnoho druhů zaslal do USA, kde byly soustředěny v Savanah, Georgii. Stanici pro nově importované druhy, která v roce 1928 měla až 75 druhů.

Počet importů postupně klesal a v roce 1965 skončila podpora státem dotovaného výzkumu bambusů. Naštěstí v USA již byla široká škála druhů, které zde byly dále zkoumány a množeny a mnoho z nich bylo později reimportováno do Evropy.

Vzrůstající zájem evropských pěstitelů na konci druhé poloviny 19.století a otevření se Číny mezinárodnímu obchodu umožnil mnoho importů nových druhů, takže v dnešní době máme k dispozici na výběr z několik set druhů zimovzdorných bambusů. Velkou poptávku po bambusech v dnešní době uspokojují hlavně školky umístěné na jihu Evropy (Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko) kde díky příhodnému klimatu bambusy rychle narůstají. Velmi aktivní jsou také Holanďané a Belgičané s velkou produkcí sazenic.

Zmíním několik velkých či významných importérů a pěstitelů.

Jedním je W. Eberts. Školka má umístění v německém Báden-Bádenu, ale má i pěstírnu v severní Itálii, kde rostliny zřejmě rychleji narůstají. Má sice omezený sortiment, ale k dispozici velké množstí sazenic v různých velikostech. Rostliny z jeho produkce se dají díky některým importérům koupit i u nás.

Bohatý sortiment druhů má F. Vaupel ze severního Německa. Školka je umístěna nedaleko Hanoveru. Část sortimentu má z vlastních zdojů, část nakupuje z jižně umístěných školek. Uskutečnil i několik samostatných importů. Za povšimnutí stojí i jeho online přístupný Bamboo-lexikon.

Patrně největší množství sazenic produkuje v dnešní době firma Bambooselect. Je umístěna v Belgii. Všechny rostliny jsou množeny laboratorně. Bohužel se u jejich některých namnožených sazenic projevily negativní vlastnosti jako slabý růst, snížená zimovzdornost, ale hlavně narušený cyklus kvetení což u některých druhů vede ke ztrátě rostliny. Bohužel díky masové produkci jsou schopni nabídnout tak nízké ceny, že spousta zahradnictví kvůli vysokému zisku prodává, a dnes již i u nás, jejich produkci. Samozřejmě bez jakéhokoli upozornění na možné problémy s jejich sazenicemi.

Významnou roli v importech mají i školky a odborné instituce ve Velké Británii. Diky aktivitám KEW Botanic Garden a několika nezávislých importérů se sortiment bambusů rozšířil o mnoho nových druhů. Některé z posledních nově importovaných je možné vidět v Ness Botanic Garden.

V produkci Fargesií jsou v popředí skandinávské školky. Ve velkých zahradních centrech se často setkáte s jejich selekcemi Fargesia murielae. V poslední době jsou doháněny holandskými selekcemi.

Nutno zmínit i ve Francii umístěnou La Bambouseraie Prafrance, která vlastní rozsáhlou produkční školku.

Na závěr jsem si nechal nejvýznamějšího importéra. Je jím holanďan J. V. D. Palen. Vlastní v současné době asi nejrozsáhlejší kolekci zimovzdorných bambusů a v importech neustále pokračuje. Díky jeho úsilí se do Evropy dostalo mnoho předtím neznámých druhů.

Dalších menších, nebo méně významných školek je mnoho a myslím že není nutné je zde zmiňovat.

Na našem území se až donedávna pěstovalo jen pár druhů bambusů. Pokud vím, nejstarší záznamy jsou z území bývalého Československa z Arboreta Mlyňany kde pěstují Phyllostachys viridiglaucescens a Pleioblastus simonii již od roku 1913. Dlouho se pěstují Fargesia nitida a Pseudosasa japonica.

Kolem roku 1990 bylo vysazeno cca. 30 druhů bambusů do venkovní expozice Pražské botanické zahrady v Troji a zahrada počet druhů průběžně rozšiřuje. Jde zatím v Česku o nejhezčí kolekci vzrostlých trsů bambusů.

Několik let se již také intenzivně importuje a velké množství druhů je dnes i v soukromých sbírkách.

Zdroje a linky:

Historie: http://www.endangeredspecies.com/…istory/A.htm

La Bambouseraie Prafrance: http://www.bambouseraie.com/article.php3?…

W. Eberts: http://www.bambus.de/

F. Vaupel: http://www.bambus-info.de/

Bambooselect: http://www.bambooselect.com/

KEW Botanic Garden: http://www.rbgkew.org.uk/

Ness Botanic Garden: http://www.nessgardens.org.uk/

J. V. D. Palen: http://www.kimmei.com/

Arboretum Mlyňany: http://bambusy.info/?…

Pražská botanická zahrada Trója: http://bambusy.info/?…

zpět na přehled článků »