Bambusy – škůdci, nemoci, poruchy růstu

Po mnoha letech zkušeností s pěstováním bambusů u nás, se zatím ukazuje, že bambusy pěstované celoročně venku, příliš napadané škůdci nejsou. Pokud se ovšem někdy škůdce objeví, dá se poměrně snadno s ním bojovat, případně vymizí sám.

Nejčastějším, sporadicky se vyskytujícím škůdcem je Vlnatka krvavá, která se usazuje pod stébelnými pochvami, které kryjí ještě nerozvinuté větve na stéblech. Dá se pozorovat zejména u rodů Fargesia, Borinda. Většinou je napadení omezeno jen na pár rostlin z mnoha. Nikdy se nestalo, že by byly napadeny všechny rostliny v zahradě. Řešením je použití vhodného insekticidu. Sám jsem použil s úspěchem Mospilan, ale je možné, že problém vymizí sám s rozvitím větví v dalším roce. Vlnatky vyhledávají jen nové výhony, kde jim zřejmě stébelné pochvy poskytují vhodný úkryt, na starších, plně vyvinutých stéblech jsem vlnatky nikdy nezaznamenal.


Fargesia sp. Jiuzhaigou 1 – Vlnatka krvavá se občas uhnízdí pod stébelnými pochvami


Pokud jde o mšice, tak ty na venkovních výsadbách sají na bambusech jen vzácně. Zatím jsem jen dvakrát brzy z jara zaznamenal jejich výskyt na rostlinách rodu Phyllostachys. Šlo vždy jen o jednu rostlinu z mnoha na zahradě. Zřejmě to bylo u nich jen dočasné, nouzové řešení, samy z rostlin do měsíce vymizely. Postřik nebyl nutný, ale samozřejmě při přetrvávajícím problému je možný.

U rostlin pěstovaných v zimních zahradách s vyšší teplotou v zimě, případně rostlin v kontejnerech takto zimovaných, je ale výskyt mšicí poměrně častý. Zde je nutné v zimních měsících pravidelně postřik aplikovat. Při přemnožení mšic hlavně vadí sekundární problém, jakým je výskyt černí na listech. Mšicemi vylučovaná sladká šťáva se stává živnou půdou pro růst černí, které časem dokážou pokrýt celou plochu listů i stébla rostlin. Je to zaprvé vzhledový problém, zadruhé omezují schopnost rostlin provádět fotosyntézu a oslabují je. Řešením je zejména boj s mšicemi. Bránit jejich přemnožení a tím výskyt černí omezit. Postřiky prodávané přímo proti černím jsem několikrát zkoušel aplikovat, ale prakticky s žádným účinkem. Naštěstí se dají černě mechanicky odstranit. U rostlin trvale pěstovaných v zimních zahradách nezbude, než mokrým hadrem postupně rostlinu omýt. Až se oteplí, co nejvíce větrat a pokud to jde, vystavit rostlinu přímým slunečním paprskům. U přenosných rostlin můžeme také nejvíce napadené části omýt. O zbytek se pak postará slunce a déšť. Během několika týdnů pobytu venku černě sami vymizí a není potřeba se jimi dál zabývat.


Phyllostachys bissetii – čerň se vytvořila na listech sazenice zimované ve skleníku



Dále mohou být bambusy napadeny roztoči. Ti škodí hlavně na listech, kde sají. Jejich zavlečení hrozí zejména při koupi nové sazenice, z volné přírody u nás se na rostliny nedostanou. Pokud kupujete rostliny, které k nám byly dovezeny ze zahraničí, může dojít k zavlečení roztočů. Nové sazenice je dobré při koupi pozorně prohlédnout, zda na listech nejsou pro roztoče typické skvrny. Roztoči však mohou být přítomni i v substrátu, kde nejsou vidět, takže v reálu nezbývá než se spolehnout na serióznost prodejce, který by měl garantovat, že prodává rostliny zdravé. Pokud se přesto stane, že dojde k napadení vašich rostlin, není nic ztraceno. Je možné využít chemických postřiků. Jde však mnohdy o silně toxické jedy, které je kvůli několika vývojovým stádiím roztočů nutno aplikovat víckrát za sebou. Protože ani výsledek není stoprocentní, tuto metodu bych nedoporučoval. Existuje jedno ekologické, velmi elegantní řešení. Jde o využití dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento dravý roztoč se živý škodlivými roztoči, kteří sají na listech rostlin. Po jeho aplikaci dojde k úplnému vymizení problému, a pokud si škůdce znovu nezavlečete do zahrady, už se neobjeví. U nás v Česku byl několikrát s úspěchem využit Typhlodromus pyri dodávaný firmou Biocont. Násadu je potřeba aplikovat v zimě, kdy se pásky přivážou ke stéblům bambusů. Dravý roztoč se pak s oteplením namnoží a začne požírat škodlivé roztoče.


Phyllostachys sp. – napadení roztočem




Kromě hmyzu mohou bambusy poškodit hlodavci. Zejména v zimě mohou ohlodat spodní části stébel a také si pochutnat na podzemních rhizomech. Někdy se po zimě zdá, že bambusu umrzla stébla. Jsou suchá, listy na nich visí. Když je však chytnete a dají se snadno vytáhnout, je jasné, že problémem nebyla zima, ale hlodavec. Sám jsem měl jedno místo na zahradě, kde jsem každoročně přicházel o neustále nově vysazované sazenice. Přišel jsem takto o mnoho rostlin. Co pomohlo? Buď vysadit již hodně velkou sazenici, kterou i když byla částečně ohryzána, to nezabilo, ale dokázala růst dál. Nebo kořenový bal malých sazenic zabalit do králičího pletiva a zasadit je i sním. Časem, když rostliny zmohutní, dokážou i s hlodavci růst v určité symbióze. Pokud je to možné, je lepší vybrat místo, kde ohryz nehrozí. Pokud si vybrat nemůžete, chce to trpělivost a šance, že bambusy vyrostou, vždy je.

Ve výsadbách mimo město, zejména v neoplocených zahradách v zimě hrozí okus, zejména nových stébel, od srn, zajíců apod. Zde je vhodné, zejména nové sazenice na zimu obalit pletivem.

Další komplikací mohou být slimáci. Zejména na jaře, kdy rostou nová stébla, hrozí, že si na nich slimáci pochutnají. Nesežerou výhonky celé, jen je nakousnou. Stébla většinou rostou bez problému dál a normálně se větví. Když je však otvor vykousnutý slimáky příliš velký, stéblo je méně pevné a může dojít k jeho poškození. Při silném větru, nebo zejména v zimě při sněžení, kdy zátěž stébla vzrůstá, dojde občas k jeho zlomení. Jak proti tomu bojovat nevím. Jde však většinou jen o pár stébel z mnoha, takže nezbývá asi, než se s tím smířit. Záleží také, kde bylo stéblo nakousnuté. Pokud se ulomí jen vrchní část a zbytek stébla má alespoň pár větví, stéblo může bez problémů růst dál. Pro rostlinu to mnohdy nemá význam a nijak jí to neškodí. Jde spíše o vzhledový problém. Také psychika pěstitele může být narušena, když slimák nakousne zrovna to největší, nejtlustší stéblo a ono se zlomí. :-)


Phyllostachys arcana Luteosulcata – nový výhon okousaný od slimáka



Phyllostachys aureosulcata aureocaulis Lama Tempel – zdřevnatělé stéblo okousané od slimáka bez problémů roste dál



Phyllostachys aureosulcata aureocaulis Lama Tempel – jiné stéblo okousané od slimáka – sníh ho zatížil tak, že došlo k jeho poškození



Phyllostachys aureosulcata aureocaulis Lama Tempel – po ustřižení zlomeného vršku poroste bez problému dál


Pokud jde o nemoci bambusů, tak zde je nutno si zatím poblahopřát, u nás zatím žádné nemají, nebo alespoň o žádných nevím.

Když dodržíme základní pěstební podmínky, žádné významné vady v růstu u bambusů by také neměly být. Co někdy může vystrašit, je svinování listů. U mnoha druhů bambusů, zejména u rodu Fargesia je to však přirozený biologický proces, kterým si pomáhá kompenzovat nepříznivé vlivy okolí. Zejména v zimě, při mrazech dochází ke svinutí listů do ruliček. Rostliny si tak snižují plochu listů a brání se tak nejen poškození mrazem, ale i zabraňují vysoušení listů. To samé v létě, kdy je sucho. Rostliny srolují listy, aby snížily odpar vody. Zde je na místě je hned zalít, svinutí listů indikuje, že rostlina trpí suchem.

Někdy po zimě dojde ke zčernání částí stébel. Když v zimě přijdou velmi silné mrazy, může dojít až k narušení pletiv a na stéble mohou být viditelná částečně roztřepená vlákna. Zejména místa, na která svítí slunce při silných mrazech, se takto poškodí. U některých druhů je to poměrně časté. Třeba Phyllostachys vivax aureocaulis má po mrazivých zimách částečně zčernalá stébla a vypadá jako přezrálý banán. Řešit to většinou nemusíme, pokud nejsou umrzlá celá stébla, jde většinou jen o dekorativní vadu.


Phyllostachys vivax aureocaulis – poškození stébla způsobené mrazem


Žloutnutí, hnědnutí listů jsem občas u bambusů vypozoroval při přehnojení. Rod Phyllostachys se asi přehnojit nedá. Alespoň jsem se s tím i u silných dávek hnojení zatím nesetkal. Některé Fargesie jsou citlivější na hnůj. Po přehnojení špatně rostou a listy jim zežloutnou a následně zhnědnou. Podobně žloutnou listy u nízkých, půdopokryvných druhů rodu Pleioblastus, které vysoké dávky NPK hnojiva nesnáší dobře.


Fargesia nitida – přehnojení – staré listy opadaly, část ještě drží, nové listy právě vyrůstají


Suchá stébla, listy, mohou být způsobena buď příliš silnými mrazy v zimě, suchem, případně normálním procesem stárnutí. Stéblo, které vyroste má životnost kolem 10 let. Někdy více, někdy méně. Je proto normální, že v každém porostu se časem vyskytnou suchá stébla. Když je neodstraníte, nic se neděje, rostlina si s nimi časem poradí. Lepší je ale suchá stébla odstranit. Rostlina se prosvětlí, uvolní se prostor pro růst nových stébel a i vypadá mnohem lépe.

Závěrem bych chtěl říci, že přes výše uvedené možné eventuality prakticky v běžné praxi problémy skoro neřeším. Při běžné péči bambusy prosperují dobře a žádné pravidelné preventivní zákroky nepotřebují.

zpět na přehled článků »