Bambusy – škůdci, nemoci, poruchy růstu
vloženo 05.03.2016
Po mnoha letech zkušeností s pěstováním bambusů u nás, se zatím ukazuje, že bambusy pěstované celoročně venku, příliš napadané škůdci nejsou. Pokud se ovšem někdy škůdce objeví, dá se s ním bojovat, případně vymizí sám.V poslední době je stále častějším škůdcem Vlnatka krvavá, která se usazuje pod stébelnými pochvami, které kryjí ještě nerozvinuté větve na stéblech. Dá se pozorovat zejména u rodů Fargesia, Borinda. Nenapadá všechny druhy uvedených rodů, ale zejména ty, které mají stébelné pochvy přes zimu pootevřené. Hledá v nich úkryt a škodí sáním na nových výhoncích. Pokud jsou výhonky velmi tenké, dochází k jejich poškození, u silnějších je poškození menší. Většinou je napadení omezeno jen na pár rostlin z mnoha. Zatím jsem nikdy neviděl, že by byly napadeny všechny rostliny v jedné zahradě. Řešením je použití vhodného insekticidu. U napadené rostliny doporučuji odstranit ručně na zimu pootevřené stébelné pochvy a rostlinu postříkat. Dá se střídavě použít Mospilan, Karate atd. Vlnatky někdy zmizí za rok, někdy je potřeba stříkat opakovaně, někdy zmizí samy. Při silném napadení rostlinu vysilují, při slabším napadení rostlina funguje bez problému dál.
Jak se vlnatky na bambusy dostanou, není úplně jasné. Teorií je o tom hodně. Zejména v zahraničí je o tom velká debata. Někdy se vyskytují už na koupených sazenicích, zdá se, že velkopěstitelé mají zamořené pěstební plochy. Někdy se objeví v zahradě najednou po letech. To může být způsobeno tím, že si nedaleko od vás někdo koupil napadený bambus a vlnatky se přesunuly i k vám. Další možností je, že se naše domácí naučily na bambusy chodit. Je to jen moje teorie, ale v průběhu času se množí zprávy (hlavně v zahraničí), že na zahradě, kde nikdy nebyly a žádný nový bambus se v okolí neobjevil, se najednou na rostlinách objevily. To podle mně vypovídá o tom, že nové generace vlnatek už ví, že bambus může být vhodným místem k přezimování a získání potravy.
Na jednu stranu je to smůla, dříve výskyt vlnatek na bambusech byl minimální, v poslední době je občas nutné s nimi bojovat. Na druhou stranu napadení nebývá fatální, rostlinám mnohdy nevadí, jen nám pěstitelům kazí dobrou náladu, když nám někdo hoduje na našich milovaných rostlinách. :-)
Fargesia sp. Jiuzhaigou 1 – Vlnatka krvavá se občas uhnízdí pod stébelnými pochvami
Pokud jde o mšice, tak ty na venkovních výsadbách sají na bambusech jen vzácně. Občas jsem je zaznamenal na rostlinách rodu Phyllostachys. Zřejmě to bylo u nich jen dočasné, nouzové řešení, samy z rostlin většinou časem zmizely. Při masivním napadení a případně pro rychlejší odstranění mšic z porostu pomůže běžný postřik proti mšicím.
U rostlin pěstovaných v zimních zahradách s vyšší teplotou v zimě, případně rostlin v kontejnerech takto zimovaných, je ale výskyt mšicí poměrně častý. Zde je nutné v zimních měsících pravidelně postřik aplikovat. Při přemnožení mšic hlavně vadí sekundární problém, jakým je výskyt černí na listech. Mšicemi vylučovaná sladká šťáva se stává živnou půdou pro růst černí, které časem dokážou pokrýt celou plochu listů i stébla rostlin. Je to zaprvé vzhledový problém, zadruhé omezují schopnost rostlin provádět fotosyntézu a oslabují je. Řešením je zejména boj s mšicemi. Bránit jejich přemnožení a tím výskyt černí omezit. Postřiky prodávané přímo proti černím jsem několikrát zkoušel aplikovat, ale prakticky s žádným účinkem. Naštěstí se dají černě mechanicky odstranit. U rostlin trvale pěstovaných v zimních zahradách nezbude, než mokrým hadrem postupně rostlinu omýt. Až se oteplí, co nejvíce větrat a pokud to jde, vystavit rostlinu přímým slunečním paprskům. U přenosných rostlin můžeme také nejvíce napadené části omýt. O zbytek se pak postará slunce a déšť. Během několika týdnů pobytu venku černě sami vymizí a není potřeba se jimi dál zabývat.
Phyllostachys bissetii – čerň se vytvořila na listech sazenice zimované ve skleníku
Dále mohou být bambusy napadeny roztoči. Ti škodí hlavně na listech, kde sají. Jejich zavlečení hrozí zejména při koupi nové sazenice, z volné přírody u nás se na rostliny nedostanou. Pokud kupujete rostliny, které k nám byly dovezeny ze zahraničí, může dojít k zavlečení roztočů. Nové sazenice je dobré při koupi pozorně prohlédnout, zda na listech nejsou pro roztoče typické skvrny. Roztoči však mohou být přítomni i v substrátu, kde nejsou vidět, takže v reálu nezbývá než se spolehnout na serióznost prodejce, který by měl garantovat, že prodává rostliny zdravé. Pokud se přesto stane, že dojde k napadení vašich rostlin, není nic ztraceno. Je možné využít chemických postřiků. Jde však mnohdy o silně toxické jedy, které je kvůli několika vývojovým stádiím roztočů nutno aplikovat víckrát za sebou. Protože ani výsledek není stoprocentní, tuto metodu bych nedoporučoval. Existuje jedno ekologické, velmi elegantní řešení. Jde o využití dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento dravý roztoč se živý škodlivými roztoči, kteří sají na listech rostlin. Po jeho aplikaci dojde k úplnému vymizení problému, a pokud si škůdce znovu nezavlečete do zahrady, už se neobjeví. U nás v Česku byl několikrát s úspěchem využit Typhlodromus pyri dodávaný firmou Biocont. Násadu je potřeba aplikovat v zimě, kdy se pásky přivážou ke stéblům bambusů. Dravý roztoč se pak s oteplením namnoží a začne požírat škodlivé roztoče.
Phyllostachys sp. – napadení roztočem
Kromě hmyzu mohou bambusy poškodit hlodavci. Zejména v zimě mohou ohlodat spodní části stébel a také si pochutnat na podzemních rhizomech. Někdy se po zimě zdá, že bambusu umrzla stébla. Jsou suchá, listy na nich visí. Když je však chytnete a dají se snadno vytáhnout, je jasné, že problémem nebyla zima, ale hlodavec. Sám jsem měl jedno místo na zahradě, kde jsem každoročně přicházel o neustále nově vysazované sazenice. Přišel jsem takto o mnoho rostlin. Co pomohlo? Buď vysadit již hodně velkou sazenici, kterou i když byla částečně ohryzána, to nezabilo, ale dokázala růst dál. Nebo kořenový bal malých sazenic zabalit do králičího pletiva a zasadit je i sním. Časem, když rostliny zmohutní, dokážou i s hlodavci růst v určité symbióze. Pokud je to možné, je lepší vybrat místo, kde ohryz nehrozí. Pokud si vybrat nemůžete, chce to trpělivost a šance, že bambusy vyrostou, vždy je.
Ve výsadbách mimo město, zejména v neoplocených zahradách v zimě hrozí okus, zejména nových stébel, od srn, zajíců apod. Zde je vhodné, zejména nové sazenice na zimu obalit pletivem.
Další komplikací mohou být slimáci. Zejména na jaře, kdy rostou nová stébla, hrozí, že si na nich slimáci pochutnají. Nesežerou výhonky celé, jen je nakousnou. Stébla většinou rostou bez problému dál a normálně se větví. Když je však otvor vykousnutý slimáky příliš velký, stéblo je méně pevné a může dojít k jeho poškození. Při silném větru, nebo zejména v zimě při sněžení, kdy zátěž stébla vzrůstá, dojde občas k jeho zlomení. Jak proti tomu bojovat nevím. Jde však většinou jen o pár stébel z mnoha, takže nezbývá asi, než se s tím smířit. Záleží také, kde bylo stéblo nakousnuté. Pokud se ulomí jen vrchní část a zbytek stébla má alespoň pár větví, stéblo může bez problémů růst dál. Pro rostlinu to mnohdy nemá význam a nijak jí to neškodí. Jde spíše o vzhledový problém. Také psychika pěstitele může být narušena, když slimák nakousne zrovna to největší, nejtlustší stéblo a ono se zlomí. :-)
Phyllostachys arcana Luteosulcata – nový výhon okousaný od slimáka
Phyllostachys aureosulcata aureocaulis Lama Tempel – zdřevnatělé stéblo okousané od slimáka bez problémů roste dál
Phyllostachys aureosulcata aureocaulis Lama Tempel – jiné stéblo okousané od slimáka – sníh ho zatížil tak, že došlo k jeho poškození
Phyllostachys aureosulcata aureocaulis Lama Tempel – po ustřižení zlomeného vršku poroste bez problému dál
Pokud jde o nemoci bambusů, tak zde je nutno si zatím poblahopřát, u nás zatím žádné nemají, nebo alespoň o žádných nevím.
Když dodržíme základní pěstební podmínky, žádné významné vady v růstu u bambusů by také neměly být. Co někdy může vystrašit, je svinování listů. U mnoha druhů bambusů, zejména u rodu Fargesia je to však přirozený biologický proces, kterým si pomáhá kompenzovat nepříznivé vlivy okolí. Zejména v zimě, při mrazech dochází ke svinutí listů do ruliček. Rostliny si tak snižují plochu listů a brání se tak nejen poškození mrazem, ale i zabraňují vysoušení listů. To samé v létě, kdy je sucho. Rostliny srolují listy, aby snížily odpar vody. Zde je na místě je hned zalít, svinutí listů indikuje, že rostlina trpí suchem.
Někdy po zimě dojde ke zčernání částí stébel. Když v zimě přijdou velmi silné mrazy, může dojít až k narušení pletiv a na stéble mohou být viditelná částečně roztřepená vlákna. Zejména místa, na která svítí slunce při silných mrazech, se takto poškodí. U některých druhů je to poměrně časté. Třeba Phyllostachys vivax aureocaulis má po mrazivých zimách částečně zčernalá stébla a vypadá jako přezrálý banán. Řešit to většinou nemusíme, pokud nejsou umrzlá celá stébla, jde většinou jen o dekorativní vadu.
Phyllostachys vivax aureocaulis – poškození stébla způsobené mrazem
Žloutnutí, hnědnutí listů jsem občas u bambusů vypozoroval při přehnojení. Rod Phyllostachys se asi přehnojit nedá. Alespoň jsem se s tím i u silných dávek hnojení zatím nesetkal. Některé Fargesie jsou citlivější na hnůj. Po přehnojení špatně rostou a listy jim zežloutnou a následně zhnědnou. Podobně žloutnou listy u nízkých, půdopokryvných druhů rodu Pleioblastus, které vysoké dávky NPK hnojiva nesnáší dobře.
Fargesia nitida – přehnojení – staré listy opadaly, část ještě drží, nové listy právě vyrůstají
Suchá stébla, listy, mohou být způsobena buď příliš silnými mrazy v zimě, suchem, případně normálním procesem stárnutí. Stéblo, které vyroste má životnost kolem 10 let. Někdy více, někdy méně. Je proto normální, že v každém porostu se časem vyskytnou suchá stébla. Když je neodstraníte, nic se neděje, rostlina si s nimi časem poradí. Lepší je ale suchá stébla odstranit. Rostlina se prosvětlí, uvolní se prostor pro růst nových stébel a i vypadá mnohem lépe.
Závěrem bych chtěl říci, že přes výše uvedené možné eventuality prakticky v běžné praxi problémy skoro neřeším. Při běžné péči bambusy prosperují dobře a žádné pravidelné preventivní zákroky nepotřebují.