Laboratorně množené bambusy – rizika pro pěstitele
vloženo 08.01.2016
Bambusy využitelné v našich zahradách lze množit několika způsoby. Kromě klasického vegetativního množení – oddělky, dělením trsů, rhizomovými řízky, se už po desetiletí množí i v laboratořích díky tzv. meristémovému množení (in vitro).Množit se dá i semeny, což však při dlouhém cyklu kvetení u mnoha druhů bambusů je možné jen někdy. Semenáče také nemají mnohdy kvalitu matečních rostlin, a pokud chceme zachovat jejich vzhled a vlastnosti, nezbývá než množit vegetativně. Klasické metody většinou poskytují záruku, že sazenice takto vzniklé budou mít stejné vlastnosti, jako rostliny použité k množení. Samozřejmě i tímto způsobem množené sazenice mohou vykazovat lehce odlišné znaky. Ne vždy se vše povede, ale jde o jen velmi malé procento sazenic. Naproti tomu laboratorně množené rostliny vykazují mnoho nedostatků. Již od samého začátku se ukázalo, že tento způsob množení má u bambusů svá úskalí.
Například takto množené sazenice Fargesia murieliae již po několika letech vykvetly. V letech 1975–1998 kdy dospělé rostliny Fargesia murieliae kvetly a následně po odkvětu hynuly, nebyl dostatek sazenic nové generace k dispozici a nebylo jak uspokojit poptávku po tomto žádaném druhu. V tu chvíli se zdál způsob množení v laboratoři jako velmi zajímavý. Z poměrně málo biologické tkáně je touto cestou možné namnožit rychle obrovské množství sazenic a uspokojit tak okamžitou poptávku. Jaké však bylo zděšení, když hojně, v té době distribuovaný kultivar Kranich, vykvetl. Ač je cyklus u tohoto druhu nastaven na 80–120 let, sazenice vykvetly již po několika letech. Od té doby bylo mnoho dalších kultivarů takto množeno a některé vykvétají průběžně dál. U vegetativně množených sazenic toto nikdy pozorováno nebylo a jejich kvetení se dá očekávat až za mnoho desítek let. Vykvétání u tohoto druhu je velmi nepříjemné, protože rostliny po odkvětu na 100% hynou.
Kromě rizika vykvétání dalšími pozorováními bylo zjištěno, že mnoho takto produkovaných sazenic špatně roste, jsou slabé, málo vitální, mají nižší zimovzdornost. Některé nejsou schopné při zasazení do půdy vůbec zakořenit a jejich kořenový bal zůstává i po letech v rozměrech kontejneru, v kterém rostly předtím.
Fargesia murieliae Jumbo na fotografii je necelý metr vysoká sazenice, která rostla 9 let ve volné půdě, přírůstky byly neznatelné, zůstala stejně velká jako při výsadbě
Fargesia murieliae Jumbo kořeny zůstaly po 9 letech ve velikosti kontejneru, nebyly schopné rozšířit se dál do volné půdy
Mnoho let se tomuto problému věnuji a sám jsem pokusnou výsadbou ověřil, že laboratorně množené bambusy mnohdy nerostou v našem klimatu dobře. Nechci tvrdit, že úplně všechny jsou špatné. I zde jsou výjimky, které potvrzují pravidlo. Například mnou pěstovaná laboratorně množená Fargesia nitida Great Wall roste výborně. Dobře se uchytila na stanovišti a dosahuje výšky kolem 3,5 metru. Naproti tomu mnoho dalších Fargesií z laboratoře jsem byl nucen v průběhu let vyměnit. Nerostly dobře, některé zůstaly po mnoho let stejně velké, jako když jsem je koupil, některé živořily a postupně hynuly.
Podobně se toto dá vysledovat u Phyllostachysů. Často rostou slabě, mají mnoho tenkých stébel. Zůstávají menší a netvoří tak tlustá stébla jako vegetativně množené druhy. Toho by se třeba v menších zahradách i dalo využít. Někdy by se menší rostliny hodily. Bohužel, takto oslabené rostliny mají mnohdy i slabší zimovzdornost, takže ve srovnání s vegetativně množenými sazenicemi snadněji omrzají. Občas jim prosychají listy, takže jejich výsledná ozdobnost je tímto také snížena.
Phyllostachys aureosulcata rostlina laboratorně množená, mnoho let pěstovaná v zemi v Praze. Nikdy nedosáhla normální velikosti, produkovala jen mnoho slabých, málo vitálních a málo zimovzdorných stébel
Negativní zkušenost s mnoha laboratorně množenými druhy samozřejmě nemám jen já. Díky možnostem internetu, kdy si pěstitelé z celého světa mohou snadno sdělit své zkušenosti, je známé, že podobné problémy mají pěstitelé i jinde.
Německá sekce Evropské bambusové asociace vydala již v roce 2007 na svých internetových stránkách varování před takto množenými bambusy. http://www.bambus-deutschland.de/…mehrung.html
Sám jsem mnoho let prověřoval, zda jsou tyto informace pravdivé a platí i u nás. Bohužel, nejen moje zkušenosti, ale i zkušenosti mnoha dalších pěstitelů u nás potvrzují, že problémy s takto množenými sazenicemi mají. Kde tyto bambusy problémy nedělají jsou zejména státy s výrazně teplejším podnebím. Sledováním zahraničních diskuzí jsem vysledoval, že ve studenějších lokalitách, tam kde jsou zimy pravidelně s mnohastupňovými mrazy, laboratorně množené bambusy působí problémy. Mnohdy špatně rostou, namrzají a je jedno zda jde o lokality v Americe, Evropě či jinde. Naopak v lokalitách teplých, kde v zimě jen občas mrzne, a pokud tak jen několik málo stupňů pod nulu, tak tyto bambusy prosperují dobře a pěstitelé s nimi problémy nemají.
V našich podmínkách však takto množené bambusy problémy mají a je nutné si na to dávat pozor. Bylo by ideální, kdyby rostliny takto množené byly značené. Každý by se pak mohl rozhodnout, zda si tímto způsobem množenou sazenici pořídí. V současnosti tomu tak bohužel není, takže zbývá na každém zájemci o bambusy, aby pátral po původu rostlin, které si kupuje.
Jak je poznat když nakupujete, je těžké poradit. Někdy se to nepozná vůbec, někdy napomůže vzhled rostlin. Pokud bude u Phyllostachysů nabízena sazenice v kontejneru s mnoha tenkými, bohatě olistěnými stébly, bude se pravděpodobně jednat o laboratorně množenou sazenici. Při vegetativním množení obvykle bývá stébel na kontejner méně a bývají tlustší. U Fargesií je to těžší, zejména u malých sazenic to poznáte jen těžko. Zde může napomoci pojmenování. Některé laboratorně množené druhy jsou označené specifickými obchodními názvy, které můžete následně na internetu dohledat a zjistit jak byly množeny. Problém je u druhů a kultivarů, které jsou množeny jak vegetativně, tak laboratorně. Tam se musíte pouze spolehnout na slovo prodejce, který by měl znát původ nabízených rostlin. Pokud budete nakupovat ve velkých hobymarketech je trochu loterie, jaké sazenice dostanete. Původ rostlin se dá u nich vysledovat jen těžko a prodejci ho často neznají. Někdy mohou mít dobrou várku, někdy sazenice za rok či dva vyměníte, protože neporostou.
Fargesia murieliae Jumbo vlevo dole stagnující rostlina, která byla po 9 letech odstraněna ze sbírky, vpravo dole nová sazenice, v pozadí 7 let stará, dobře rostoucí, vegetativně množená rostlina
Fargesia murieliae Joy sazenice dva roky volně vysazená v zemi postupně odumírala, nezbylo než jí odstranit ze sbírky
