Kvetení bambusů
vloženo 25.03.2011
Rád bych zde trošku rozebral tento zajímavý, pro nás pěstitele někdy však nepříjemný proces.Interval kvetení je u bambusů rozložený do rozdílně dlouhých cyklů. Známe druhy, které kvetou v několikaletém cyklu nebo i třeba každoročně např. rod Ochlandra, s tím že některé druhy po odkvětu hynou a jiné ne. Další druhy např. rodů Bambusa, Dendrocalamus kvetou v cyklech (10 – 70 let). Mezi druhy s nejdelšími cykly kvetení patří Phyllostachysy, např. Phyllostachys bambusoides (100– 140 let). U nás venku pěstované druhy naštěstí patří mezi skupinu bambusů, jejichž interval kvetení se počítá převážně v desítkách let. Naštěstí proto, neboť mnoho jich po odkvětu hyne, čímž přicházíme o vzrostlé rostliny a mnohdy je těžké ze semen získat rostliny stejných vlastností a vzhledu, jako byly ty původní.
Květenství tropického druhu bambusu
Kvetení bambusů se evropských bambusářů dotklo ve větší míře před několika desetiletími kdy vykvetl druh Fargesia murieliae. Protože rostliny vypěstované ze semen dovezených kolem roku 1910 se dostaly na konec svého životního cyklu a vykvetly, mnoho pěstitelů přišlo o své vzrostlé trsy. Do květu se dostaly však později než jejich „sourozenci“ v severním Sečuánu v Číně, kde kvetly již mezi roky 1969 – 1983. Ze semen se podařilo vypěstovat mnoho semenáčů, co je však zajímavé, žádný nevypadá stejně jako původní Fargesia murieliae (info: F. Vaupel, osobní rozhovor). Také velká většina semenáčů vykazovala horší růstové vlastnosti, menší odolnost proti mrazu, slabší vitalitu. Ne všechny v současné době nabízené kultivary jsou vhodným nástupcem původní rostliny a je potřeba pečlivě vybírat. Nové vegetativně množené sazenice by měly být na dalších 60–100 let bezpečné a nekvést.
Později se podobně do květu dostal druh Fargesia nitida. Od té doby vykvétají rostliny postupně po celém světě a mají 100% úmrtnost. Nevyplatí se proto kupovat rostliny staré generace, neboť ty vykvetou a odumřou. Rostliny neumírají hned po odkvětu, někdy ještě dva či více let žijí. Někdy dokonce vyženou nové výhony, které však buď časem také vykvetou, nebo odumřou. Moje rostliny než vykvetly vytvořily na podzim nafialovělá pouzdra na koncích větviček, ty zavřené přezimovaly do jara a až poté se otevřely a vykvetly. Semena, pokud se vytvořila, dozrála do konce léta a pak byla sklizena. Semena jsem sklidil hlavně z velkého mohutného trsu samostatně rostoucího na zahradě. Na jiné zahradě kde rostlo trsů více, ale byly mnohem menší jsem nesklidil prakticky žádná zralá semena. Nyní se dají sehnat již rostliny nové generace, případně jsou průběžně dostupná semena a tedy každý si může vypěstovat své rostliny sám. Proces je to sice dlouhý ale může být velmi radostný, pokud se mezi vašimi semenáči objeví nějaký dobře rostoucí či nějak výjimečný. Je teď na mnoho let postaráno o zábavu a určitě se časem vynoří desítky nových kultivarů v kterých bude potřeba se zorientovat.
Květní pouzdra vytvořená na podzim u Fargesia nitida
Nerozvitá květenství u Fargesia nitida
Fargesia nitida v květu.
Fargesia nitida odkvetlý trs.
I u dalších Fargesií se předpokládá, že po odkvětu uhynou. U některých druhů máme zprávy o jejich posledním kvetení, takže jejich pěstování je po několik následujících desetiletí bez rizika např. Fargesia sp. Jiuzhaigou, Fargesia dracocephala. Určité riziko tak představují druhy u kterých není známo kdy naposled kvetly např. Fargesia rufa, Fargesia robusta, ale i u těch je šance, že pár desítek let vydrží.
Dalšími bambusy, které na zahrádkách vykvétají jsou různé Pleioblasty. U těch však kvetení nemusí nutně znamenat, že o ně přijdete. Některé rostliny se vzpamatují a pokračují v růstu dál. V poslední době tak vykvétá například Pleioblastus pumilus, Pleioblastus shibuyanus Tsuboi či Pleioblastus fortunei.
Pleioblastus shibuyanus Tsuboi v květu.
Pleioblastus pumilus v květu.
U Phyllostachysů je situace druh od druhu odlišná. Zatímco některé po odkvětu hynou např. Phyllostachys bambusoides, jiné např. Phyllostachys aureosulcata spectabilis částečně vykvétají aniž by to mělo jakýkoli vliv na jejich vitalitu a růst a nemusíme se bát že odumřou. Takto průběžně také v současnosti vykvétá Phyllostachys elegans, nedávno vykvetl a odumřel Phyllostachys flexuosa. Již se ho ale podařilo ze semen získat zpět a dokonce se mezi semenáči objevil nový kultivar s barevným stéblem. U mnoha druhů se neví, jak se při kvetení zachovají ani většinou není známo, kdy naposledy kvetly, takže zde je situace naprosto nepředvídatelná. Je možné se pokusit o záchranu rostlin. Částečný úspěch se dá dosáhnout odřezáním kvetoucích stébel, vykopáním rostliny a jejím rozdělením na menší části a vydatnou zálivkou a hnojením. Pokud vyrostou nová znovu kvetoucí stébla, tak ty je nutné opět odstranit. Tímto způsobem se podařilo některé Phyllostachysy zachránit. Někdy přežila po odřezávání stébel i ponechaná zasazená část rostliny v zemi. Pro „běžné“ druhy je tento způsob záchrany asi zbytečný a komplikovaný, některé kultivary by ale po odkvětu byly ztraceny, tak u těch je dobré vědět, že určitá šance jejich přežití a tím jejich uchování do budoucna tu je. Dokonce se při květu z částí rostlin podařilo vyselektovat nové kultivary jako např. Phyllostachys bambusoides variegatus byl nalezen při květu Phyllostachys bambusoides Castillonis, nebo Phyllostachys bambusoides Kawadana je mutace vzniklá při kvetení Phyllostachys bambusoides Castillonis.
Phyllostachys aureosulcata Harbin-inversa květ.
Často také v teplejších částech Evropy vykvétají druhy z rodu Chusquea. Rostliny získané ze semen mnohdy nerostou dobře, podobně jako se dá vypozorovat u Fargesia murieliae. Pěstitelé si tedy vypomáhají opětovnými importy z Jižní Ameriky, aby si doplnili sbírky vitálními rostlinami (info: H. Prins, osobní rozhovor).
Je velmi zajímavé, že někteří pěstitelé pozorovali, že rostliny pěstované ze semen z rostlin rostoucích na původních lokalitách v porovnání s rostlinami ze semen sklizených v Evropě, rostou lépe a jsou vitálnější. O důvodech, proč tomu tak je se dá pouze spekulovat. Možná má vliv jiná lokalita, možná že v původním prostředí je možnost většího vzájemného opylení, či semena na původních lokalitách lépe vyzrávají. Důvodů může být hodně a určitě by to zasloužilo speciální výzkum.
V původních lokalitách také občas dochází při současném kvetení k opylení dvou různých druhů navzájem (někdy i mezi různými rody). Takto, jak se předpokládá, vznikl například rod Hibanobambusa. Možná k něčemu podobnému došlo i u Fargesia sp. Jiuzhaigou, kterou se dosud nedaří botanicky zařadit. Je velmi podobná druhu Fargesia nitida, od kterého se ale liší, přičemž z doby kdy její semenáče byly získány, jsou ze stejné lokality zprávy o kvetení právě Fargesia nitida. Možná současně v té době v oblasti kvetl ještě jiný druh a výsledkem vzájemného opylení je Fargesia sp. Jiuzhaigou.
Popsat tento zatím stále ještě nejasný proces kvetení bambusů je velmi těžké. Svou složitostí a nedostatkem ověřených dat se stále vymyká jakémukoli popisu a schematizaci. Způsob a interval kvetení není typický ani pro jednotlivé rody, objevují se teorie o závislosti na teplotě, lokalitě, příchodech suchého období atd. Všechny teorie o které se vědci snaží jsou však vždy narušeny některými druhy, které se chovají atypicky, takže ještě zbývá asi mnoho let než se dostaneme blíže k pochopení tohoto fenoménu, jakým kvetení bambusů je.
zdroje:
The Journal of the American Bamboo Society – 1985, Volume 6 – Julian J. N. Campbell – Bamboo Flowering Patterns: a Global View with Special Reference to East Asia http://www.americanbamboo.org/…al-vol06.pdf
The American Bamboo Society – When Bambo Flowers: http://www.americanbamboo.org/…Flowers.html