Pěstování bambusů

Bambusy nejsou příliš náročné na pěstování. Pokud jim zajistíte běžnou péči spočívající v zálivce, občasném hnojení, případně ochranu v zimě, nemělo by vám jejich pěstování působit potíže. I v případě, že jim není poskytnuta žádná péče, jsou na „běžných“ lokalitách schopny růst a prosperovat.

Výsadba:

V první řadě je nutné získat kvalitní sazenice. V nabídce je bohužel mnoho sazenic nejasného původu, prodávají se sazenice druhů k pěstování u nás nevhodných, nebo se často nabízí laboratorně množené rostliny, které působí mnoho problémů. Vyplatí se pořizovat rostliny u kterých znáte původ, ušetříte si s tím zklamání ze špatně rostoucích rostlin. Někdy je nutné nekvalitní vyměnit a tím přijdete nejen o finance, ale i čas který už mohly jiné využít k pěknému nárůstu.

Nejvhodnější doba pro výsadbu je na jaře. Jakmile pominou mrazy a teploty vystoupají nad 10°C, dá se sázet. Rostliny budou mít do podzimu dost času dobře zakořenit, zesílit a připravit se na zimu. Sazenice v kontejnerech se dají sázet až do září. Vysadit se dá i v říjnu, ale je zde už určité riziko, při příchodu zimy dříve, kdy by mohlo dojít k jejich namrznutí. Sám jsem v říjnu už mnohokrát sázel a nebyly s tím problémy, lepší je ale sázet do konce září. Sazenice je nutné po výsadbě pravidelně zalévat. Ideální je udržovat je v trvale vlhké půdě, lépe pak koření, než když dochází k jejich přesychání.

Sázíme do předem vykopaných jam, mužeme lehce přidat hnojivo, které se tím dostane blíže ke kořenům a zasypeme hlínou. Sázíme stejně hluboko, jako byly rostliny v kontejneru. U Phyllostachysů se mi osvědčilo při výsadbě díru vykopat hlouběji o cca. půl metru, než je potřeba. Vyplnit jí na dně hnojem, kompostem, či nějakými biologickými zbytky. Pořádně vše udusat a pohodit hlínou. Na to pak vysadit sazenici, tak, že kořeny odděluje od spodku slabá vrstva hlíny. V prvním roce, někdy i první dva se mi zdají přirůstky takto vysazených sazenic větší, než u sazenic sázených jen do půdy. Zřejmě tlející materiál zvyšuje v půdě teplotu a uvolňuje látky podporující růst.

U sazenic Fargesií jsem vyzkoušel tablety, které pomalu uvolňují živiny. Velmi dobrý výsledek jsem pozoroval u tablet Silvamix Forte 60. Oproti jiným komerčně propagovaným tabletám se u těhto dají dohledat průkazné testy od renomovaných institucí a i já sám jsem pozoroval jejich velmi dobrý vliv na růst sazenic.

Pokud chcete bambus podpořit v růstu doporučil bych také přiměřeně zkrátit nadzemní část, aby se rostlina zbytečně nevysilovala na vyživování nadzemní části a ušetřenou energii mohla věnovat na rozvoj kořenového systému. Určitě se to do budoucna vyplatí, ale chápu že krásně vzrostlou sazenici je mnohdy těžké zkrátit. Tento bod jsem také mnohokrát vynechal, neb jsem neměl to srdce ji ustřihnout.

Půda:

Vyhovuje běžná zahradní zemina. Nekladl bych na ní velký důraz. Vyvaroval bych se extrémů jako příliš kyselých či vápenatých půd. Také rychle vysychavé, písčité půdy nejsou vhodné. Problémem jsou jílovité půdy, zejména takové v kterých stojí voda. Bambusy dobře rostou ve vlhké, ne ale zamokřené půdě.

Pokud chce člověk rostlinám dopřát, samozřejmě zasazení do humusovité, na živiny bohaté půdy se odmění rychlejším vývojem sazenic. Další prosperita je pak odvislá na hnojení.

Závlaha:

Bambusy jsou rostliny, které ocení pravidelnou zálivku. Půdu je dobré udržovat lehce vlhkou, ne však mokrou. U druhů Phyllostachys atrovaginata a Phyllostachys heteroclada se uvádí, že mohou růst i v trvale zamokřených půdách. Jejich kořeny mají vzduchové kanálky což jim umožňuje přežít i v těchto pro bambusy naprosto nevhodných podmínkách.

Na nedostatek vláhy bambusy většinou upozorní svinutím listů, což je signál, že je dobré je zalít. Pokud rostliny rostou na suché lokalitě bez zálivky, neznamená to, že tam nutně uhynou. Velmi výrazně se však sucho projeví na jejich vzrůstu. Zůstanou výrazně menší, spíše keřovitého vzrůstu.

Umístění:

Obecně bych doporučil vyšší bambusy na slunečné místo či polostín. Menší a půdopokryvné do polostínu až stínu. Rod Phyllostachys je možné sázet na slunečné až stinné stanoviště. Doporučil bych však spíše slunné místo, neb sluneční záření podporuje zbarvování stébel. Fargesie se doporučují spíše do polostínu, ale dle mých zkušeností při dobré zálivce dobře prosperují i na plném slunci. Např. Fargesia Jiuzhaigou potřebuje pro dobré vybarvení stébel slunné místo. Rod Pleioblastus či Sasa ocení polostín. Myslím, že při dobré zálivce se dá na slunném místě pěstovat většina druhů. Vhodné není ani příliš větrné stanoviště. Půda rychleji vysychá, u větších rostlin dochází k mechanickému namáhání což u několikametrových kusů může vést až ke zlomení stébel např. Phyllostachys vivax. Také v zimě rostliny více trpí.

Hnojení:

Bambusy na jaře za poměrně rychlou dobu vytvoří velké množství nadzemní hmoty, takže je potřeba jim dodat poměrně velké množství hnojiva. U mohutných druhů je nezbytné dodat nejlépe kravský, koňský či jiný hnůj, pokud chceme časem vypěstovat opravdu vysoká, tlustá stébla. Phyllostachysy jsou velmi tolerantní vůči dusíku, takže se nemusíte bát aplikovat i vyšší vrstvu hnoje. Aplikoval jsem pokusně i čerstvý koňský hnůj ve vrstvě 10–15cm a naprosto bez problémů byl bambusy akceptován. Hnojení se velmi příznivě projevilo na přírůstcích, jedinou ńevýhodu jsem shledal v kotvení stébel. Hnůj se časem rozloží, čímž vytvoří vrstvu humusu z které vyrůstají nová stébla. Je to lehký, vzdušný substrát, takže zejména v zimě jsem měl problém s vývraty stébel. Menší stébla se bez problému ohýbají, ale u velkých 6 metrových stébel, která jsou už i dost tlustá k ohýbání dochází jen částečně. Pod tíhou sněhu se pak stébla sklání do stran, což může způsobit jejich vyvrácení. Nejlepší bude proto hnůj aplikovat v menší vrstvě a dusík dodat ještě třeba NPK hnojivy. Dá se využít třeba travní hnojivo, které má velký podíl dusíku, močovinu, či jiný vydatný zdroj dusíku. Phyllostachysy dusík tolerují opravdu skvěle, takže přehnojit se dají jen těžko. To se týká starších rostlin, čerstě vysazené sazenice hnojte jen málo dokud pořádně nezakoření.

Fargesie jsou na dusík citlivější, zde bych byl opatrnější. Hnojím je občas Cereritem, některé dospělé v živém plotě, které dosáhly požadované výšky už vůbec nehnojím. U sazenic využívám výhody pomalého uvolňování živin tablet Silvamix Forte 60. Pozor dají se přehnojit. Spálil jsem je čerstvým hnojem i příliš vysokou dávkou dusíku. Rostliny to časem přežijí, ale rok, dva jim silně prožloutávají listy a brzdí v růstu.

Nízké, půdopokryvné druhy prakticky nehnojím. Mnoho jich roste výborně i bez hnojení. Pokud ale některé chcete podpořit, je také nutné hnojit opatrněji. Příliš mnoho dusíku je může poškodit.

Hnojíme zejména brzy z jara, můžeme opakovaně do července. V srpnu už pak opatrněji, jsou vhodnější hnojiva s menším podílem dusíku a větším podílem draslíku. Draslík pomáhá vyzrávání pletiv, bambusy by tak měly mít lepší odolnost vůči mrazům.

Zimování:

Pomoci bambusům dobře přestát zimu můžeme několika způsoby. V první řadě bych doporučil mulčování. Nejdůležitější je zachování kořenového systému. I kdyby v důsledku kruté zimy umrzla celá nadzemní část, pokud dobře ochráníme kořenový systém, na jaře nám z něj rostlina regeneruje i když ne v původním rozsahu a velikosti. Nesmíme zapomenout, že bambusy jako stálezelené rostliny, potřebují dostatečný přísun vody i v zimě, čili dbáme aby neuschly. Největší škody páchá kombinace větru, mrazu a přímého slunce. Pokud je to možné, můžeme je přistínit, případně zakrýt chvojím či plachtovinou. Pokud je dost sněhu, stvoly ohněte a zaházejte je. Na jaře se vzpřímí a škody bývají minimální. U velkých několikametrových trsů však toto nepřichází v úvahu. Více o tomto tématu v článku Bambusy a zimovzdornost.

Rozmnožování:

Množit bambusy se dá několika způsoby. Výběžkaté nejsnadněji množíme odkopky. Rostliny pod zemí výhánějí až několik metrů dlouhé rhizomy, z kterých vyrůstají stébla. Ty snadno vyrýpneme a přesadíme.

Trsnaté druhy přirůstají rovnoměrně po obvodu trsu. Sazenici získáme oddělením části trsu s několika výhony a jejím přesazením. Výběžkaté druhy se dají množit i kořenovými řízky, ale sazenice bývají zpočátku slabé a trvá poměrně dlouho než zesílí. Další možností je výsev semen, ale trvá mnoho let než rostlina doroste a mladé sazenice bývají poměrně choulostivé. Celkem snadno se dají sehnat semena Phyllostachys pubescens a díky kvetení Fargesia nitida budou tato zřejmě také k sehnání. V komerčních pěstírnách začíná převládat množení meristémovými kulturami. Sazenice jsou sice levné, ale mnohdy za cenu slabého růstu, nabouraného cyklu kvetení či snížené zimovzdornosti. Radši si je nekupujte.

zpět na přehled článků »