Velké bambusy

vloženo 22.03.2013

Pokud Vás stejně jako mě okouzlily velké bambusy a chcete si vypěstovat co největší, tak v první řadě musíte pečlivě vybírat a zvolit správný druh. Pro upřesnění. myslím tím bambusy, které nejen že budou vysoké, ale budou schopny i vytvořit stébla o průměru několika centimetrů.

Nenechte se zmást rozměry, kterých je bambus schopen dosáhnout v místě svého původu. Vzhledem k přírodním podmínkám, které u nás panují, některé druhy u nás dosahují mnohem menších rozměrů. Třeba obrovité druhy Phyllostachys bambusoides a Phyllostachys pubescens u nás místo 20 metrových výšek dosahují jen pár metrů, Phyllostachys pubescens u nás dokonce pouze bojuje o holé přežití. V každém případě musíte sáhnout mezi Phyllostachysy.

Dále je nutno podotknout, že většina velkých druhů je vhodná pouze do teplých lokalit. Jsou většinou průměrně zimovzdorné, takže v chladnějších lokalitách mohou namrzat, za horších zim přicházet o nadzemní část. Dají se samozřejmě pěstovat i v chladnějších lokalitách, tam je ovšem nutno počítat s tím, že nedorostou extra velkých rozměrů. Vyjímkou jsou odolnější Phyllostachys parvifolia a Phyllostachys atrovaginata, které se dají vyzkoušet i na nepříznivějších lokalitách.

Phyllostachys atrovaginata je ze zde uvedených druhů nejzimovzdornější a tedy podle mě i nejvhodnějším kandidátem pro pěstování u nás. Výbornou zimovzdornost potvrdil už mnohokrát. Za jak dlouho dosáhne opravdu obrovských rozměrů se dá jen odhadovat. Sám ho mám po mnoha letech cca. 5 metrů vysoký s průměrem stébel 2–3 cm. V severním Německu jsem měl možnost vidět (odhaduji) 7–8 metrů vysoká stébla s průměrem 6–8 cm, takže gigant to opravdu je. Jaké velikosti dokáže dosáhnout u nás se teprve uvidí, rozhodně si ale myslím, že stojí za vyzkoušení.

Dalším, novějším druhem, který má předpoklady dosáhnout velkých rozměrů je Phyllostachys parvifolia. Podle údajů zahraničních pěstitelů, tvoří o něco nižší stébla než Phyllostachys vivax, ale zato silnější a pevnější. Také bílý proužek u kolének na zelených stéblech vypadá velice zajímavě. Jeho zimovzdornost je větší. Díky podobnosti s Phyllostachys pubescens je ho možno použít jako náhradu za tento u nás neperspektivní druh. Dospělé rostliny v Česku ještě nejsou, takže jeho výsledná velikost u nás se dá pouze odhadovat. Nevýhodou tohoto druhu je pozdní růst nových stébel, které často do zimy nejsou schopné se dostatečně vyvinout a listy zůstávají nerozvinuté. Tyto mladé listy často přes zimu namrznou. I nová stébla ale mají velmi dobrou zimovzdornost, takže omrzlé listy na jaře opadají a jsou nahrazeny novými. Svědčí mu také více vlhčí lokality kde narůstá rychleji. Nejlépe by bylo pěstovat ho v polostínu. Na plném slunci stébla více žloutnou a ztrácí se barevný kontrast zelených stébel a bílého proužku pod kolénky. Jde o jeden z nejperspektiv­nějších druhů, který se dá u nás pěstovat.

Jako další bych doporučil Phyllostachys vivax. Z dnes dostupných druhů je to zřejmě největší bambus, který se u nás dá vypěstovat. V severním Německu jsem u 23letého trsu Phyllostachys vivax Shanghai viděl 9 metrů vysoká stébla. Podobně tam dorůstal i Phyllostachys vivax Mcclure. V současné době, po několika letech pěstování, se mi jeví tyto zelené formy lehce odolnější než barevné formy, Phyllostachys vivax Shanghai z nich zimuje nejlépe.

Stejných rozměrů jako zelené formy má předpoklady dosáhnout i Phyllostachys vivax aureocaulis. Velmi atraktivní, díky svým žlutým stéblům se zelenými proužky. Z hlediska zimovzdornosti podle mých zkušeností v Praze nepatrně méně zimovzdorný. Bohužel za větších mrazů stébla černají (vypadají podobně jako shnilý banán), což poněkud kazí vzhled silnějších stébel. O něco méně zimovzdorný se mi zdá Phyllostachys vivax Huanwenzhu. Velikostně by se měl blížit předchozím druhům. Můj je také nejvíce lámavý ze všech „vivaxů“. Každou zimu, když mu nasněží na velké listy, se alespoň jeden ze stvolů zlomí. V oběhu je asi více klonů, některé se mi zdají vitálnější než druhé, snažím se toto ověřit. Dalším, podle údajů pěstitelů stejně vzrůstným kultivarem je Phyllostachys vivax Huanwenzhu-inversa. Ten mi také poměrně dost omrzá a přijde mi srovnatelně zimovzdorný jako Phyllostachys vivax Huanwenzhu.

Vivaxy v mé zahradě bych tedy podle odolnosti seřadil takto:

Je nutné vzít v úvahu že jde pouze o jednu zahradu a v jiné lokalitě se mohou rostliny chovat odlišně. Berte toto pořadí jen orientačně.

Bohužel určitou nevýhodou vivaxů jsou jejich tenkostěnná stébla, která se pří zátěži mohou lámat. Odlehčit se jim dá oklepáváním stébel po sněžení, případně je možné zastřihnout jejich poměrně dlouhé větve s velkými listy.

Dalším potenciálně velkým bambusem je zatím neurčený druh Phyllostachys Shanghai 3. Po několika letech zkušeností s jeho pěstováním se jeví jako sice dost zimovzdorný, ale ne zas tak vzrůstný druh. Po raketovém nástupu po zasazení, kdy z malé sazenice vyrostla za dva roky 4 metrová poměrně silná tyč, mi začal stagnovat. Každý rok dá poměrně dost stébel, která ale nejsou tlustší než tento původní stvol. Zprávy z některých dalších míst hovoří podobně. Vypadá to, že pro zdárný růst potřebuje velmi teplou, chráněnou lokalitu a velký přísun živin.

Druh, kde se dá předpokládat, že možná dosáhne velkých rozměrů je Phyllostachys kwangsiensis. Nepěstuje se v Evropě příliš dlouho, takže jeho konečné rozměry se dají pouze odhadovat. Na Taiwanu dorůstá až 16 metrů a průměru stébla 10 centimetrů. Zimovzdornost prokázal i u nás poměrně slušnou. Bohužel v roce 2010 vykvetl. Ze sebraných semen se podařilo získat rostliny nové generace. Jak porostou a zda se podaří vyseparovat odolné dobře rostoucí rostliny je tedy zatím velkou neznámou.

Velmi mě překvapil druh Phyllostachys iridescens. Pěstovaný v teplé lokalitě v Praze každým rokem produkuje tlustší stébla a i zimy přežívá poměrně slušně. Většinou mu omrzají jen listy, za horších zim i části stébel, ale i po poškození je schopen dobře regenerovat a dát na jaře silnější stébla než rok předtím.

Phyllostachys dulcis se zdá, že v teplé lokalitě bude uspokojivě zimovzdorný a je schopen tvořit kratší, zato ale poměrně dost tlustá stébla. V oběhu je několik klonů s velmi rozdílnou zimovzdorností, čili je potřeba časem vyseparovat ten, který bude naše podnebí snášet nejlépe. Phyllostachys dulcis Hummel-Kew se mi zdál perspektivní, ale vymrzl v zimě 2011/2012.

Za vyzkoušení stojí i zajímavý druh Phyllostachys tianmuensis. Mám s ním zatím omezenou zkušenost, ale jeví se nadějně.

Vhodným adeptem se zdál také Phyllostachys prominens. V některých zahradách v zahraničí, zejména v Holandsku dorostl do ohromných rozměrů a i zprávy o jeho zimovzdornosti zněly dobře. Bohužel po pár letech pěstování u nás se jeví jako nepříliš zimovzdorný a vhodný bude opravdu jen do nejteplejších lokalit.

Další velké druhy Phyllostachys nigra henonis a Phyllostachys nigra Boryana by se daly na velmi teplých lokalitách vyzkoušet. Jsou schopné dost rychle narůst do velkých výšek, ale zimovzdornost je jejich slabou stránkou. Za horších zim hrozí u nich umrznutí nadzemní části i v teplejších lokalitách.

Nutno zmínit i Phyllostachys acuta. Tento bambus podobný druhu Phyllostachys vivax Mcclure je méně zimovzdorný, takže si myslím, že jeho využití je omezené. V Evropě se objevil v prodeji údajně odolnější klon, takže ten možná bude k pěstování u nás vhodnější.

Z jiných rodů bych zde uvedl Bashania fargesii. Jde o vzhledově velmi odlišný bambus a myslím, že v teplé lokalitě dosáhne velkých rozměrů. Pozor však na schopnost tohoto bambusu kořenit hluboko a agresivně se rozrůstat do stran. Dá se pěstovat i v nepříznivých lokalitách kde však zůstane menší.

Pokud se rozhodnete pro pěstování některého z velkých druhů seřadím je zde podle zimovzdornosti. Jde o omezený přehled po několika letech pěstování těchto druhů u nás, takže je ho nutno brát s rezervou. Nejde jen o poznatky z mých zahrad, ale i pozorování z dalších lokalit v Česku. Ve vaší lokalitě některý druh může prosperovat lépe než je zde zařazen a naopak. Nejlépe je vyzkoušet ze začátku více druhů a časem si případně nechat ten, kterému se u vás daří nejlépe.

pro více lokalit:

pro teplejší lokality:

v opravdu teplých lokalitách možná dobře porostou:

málo zimovzdorné, sice mohou u vás růst ale nedosáhnou velkých rozměrů:

Určitě nejde o vyčerpávající přehled druhů, tuším že ještě minimálně další dva by mohly být u nás perspektivní. Dosud je však nemám k dispozici, takže je sem přidám až se mi je podaří získat a budu s nimi mít osobní zkušenost.

Ješte bych upozornil, že ač péče o většinu bambusů je podobná, tak pokud chcete dosáhnout opravdu velkých stébel je nutno bambusům dopřát dobrou půdu, pravidelnou zálivku, nejlépe teplé bezvětrné místo a vydatně hnojit. Osvědčil se mulč kravským hnojem začátkem sezony podpořený hnojivem s větším obsahem dusíku.

Velká stébla však v našich podmínkách nebudou otázkou jednoho roku. Záleží na velikosti sazenice ale průměrně trvá několik let než bambus dobře zakoření, adaptuje se na lokalitě a začne produkovat velká stébla. Věk rostlin, které dospějí a dosáhnou své maximální velikosti bych viděl tak v rozmezí 15–20 let možná i více. Vypěstovat mohutný trs či bambusový les nebude úplně snadné, ale i menší, tenčí stébla na studenějších lokalitách určitě potěší. Všem přeji hodně trpělivosti a každoroční radost z růstu nových a pokud se zadaří i čím dál tím tlustších stébel.

Aktualizace 2013: Zima 2011/2012 prověřila v mé zahradě odolnost zejména velkých druhů. Drsné mrazy, které náhle přišly po velmi teplém průběhu zimy, poškodily několik druhů tak, že na jaře nebyly schopny regenerovat a totálně vymrzly.

Přišel jsem tak o následující druhy:

Většina dalších, výše v článku uvedených, umrzla až k zemi a vyhnala jen slabší stébla.

S pouze částečným omrznutím nadzemní části vydržely jen:

Myslím, že z toho plyne, že kromě posledně dvou uvedených, pěstování dalších druhů je vhodné opravdu jen pro majitele zahrad ve velmi teplých lokalitách, nebo nadšence, kteří s rizikem umrznutí budou počítat.

zpět na přehled článků »