Přehled bambusů: Fargesia denudata

Rychlý výběr

Přehled rodů

« Fargesia demissa | Fargesia dracocephala »

Tvoří hustý, vysoký trs. Zelená stébla rostou vzpřímeně. Poté co se obalí velkým množstvím listů, se ohýbají. Některá stébla se sklánějí až k zemi. Za sucha, mrazu a na slunci stáčí listy, ale v menší míře než Fargesia nitida. Nové výhony se větví a olisťují až druhým rokem. Pohled na kaskádu zelených lístků, které jsou nápadné, a je jich opravdu mnoho, je moc pěkný. Jde o odolný druh, který ale ve vyšších nadmořských výškách může omrzat. Doporučil bych ho do středních a nižších poloh, kde je plně zimovzdorný. Jedná se o rostliny nové generace, takže další kvetení se dá očekávat za 70–80 let. V oběhu je několik různých klonů, některé jsou od ostatních dost odlišné.

Fargesia denudata „Lancaster 1“ – tuto rostlinu získal v roce 1986 Roy Lancaster v Číně, v horách Minshan. Zde uviděl bambus v květu. Vzal dva semenáče, které dovezl do Anglie.

Jeden z těchto semenáčů se dostal kolem roku 1990 do oběhu a je v současnosti nejrozšířenější pod názvem Fargesia denudata, někdy s doplňkem Lancaster 1. Jde o mohutnou rostlinu, která po letech pěstování může zabrat i několik metrů čtverečních. Je silně převislá. Vhodná bude tam, kde bude mít místo a ocení se její ohnutá stébla obalená jemnými lístky.

Fargesia denudata „Lancaster 2“ – druhý semenáč od Roye Lancastera je málo rozšířen a nabízí se pod názvem Lancaster 2. Je prvnímu velmi podobný, možná o něco vitálnější.

V roce 1997 byly importovány další dva odlišné klony (Prins-Palen) Xian 1 a Xian 2 z nadmořské výšky 2500 metrů, Xian.

Fargesia denudata „Xian 1“ – Lesklé lístky jsou užší a delší než u ostatních klonů. Konce větví se na podzim na slunci vybarvují do vínově-červené. Přijde mi odolnější než ostatní klony. Roste vzpřímeněji a vysoko. Výsledná výška kolem 3 metrů.

Fargesia denudata „Xian 2“ – Lesklé lísky jsou kratší a tolik se nestáčí. Je nižší než Xian 1, trs je rozložitější, ne tak vzpřímený, ale méně převislý než Lancaster 1.

Tyto dva klony jsou zatím málo rozšířené, ale v poslední době se dostávají častěji do oběhu.

F. Vaupel importoval v letech 2000–2001 z hor v Sečuánu (Songpan, 2400 m n. m.) nové klony pod názvy Huanglong FV 1,Huanglong FV 2, Huanglong FV 3, Huanglong FV J.

Měl jsem možnost tyto nové rostliny vidět. Některé vypadají velmi pěkně a zaujmou svým odlišným vzhledem.

Údaje z Číny: Stébla dlouhá 3–5 metrů, průměr stébel 0,6–1,3 cm. Listy dlouhé 3–7 cm, široké 0,4–1 cm. Výhonky raší v červenci. Jeden z hlavních druhů sloužících jako potrava pro Pandu velkou.

Rozšíření: Gansu – Wenxian a Wudu, Sichuan – Qinghuan a Pingwu v nadmořských výškách 1800 – 3400 m n. m. Roste jako podrost ve smíšených lesích a ve vyšších polohách v jehličnatých lesích.